|
| |
|
|
ARS MORIENDI VE SVĚTLE TEOLOGICKÉHO PERSONALISMU - POIMENICKÁ EXPLIKACE
Kubíčková, Ruth ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce)
Disertační práce ARS MORIENDI VE SVĚTLE TEOLOGICKÉHO PERSONALISMU - POIMENICKÁ EXPLIKACE Ruth Kubíčková Abstrakt Cílem disertační práce Ars moriendi ve světle teologického personalismu - poimenická explikace je dospět k poznání, jakým způsobem je reflektována otázka smrti, života a možné přípravy na smrt, potažmo život v eschatologické perspektivě ve společenskovědním a filosofickém rámci, v textech Písma a u vybraných systematických a personalistických teologů, s korelátem středověkých textů ars moriendi; a tím také implicitně definovat, kterými ústředními aspekty může být určena posmrtná naděje člověka současnosti, včetně jejího prakticko-teologického vyústění, vedoucího k autentické realizaci osobní ontologické odpovědnosti.
|
|
|
ARS MORIENDI VE SVĚTLE TEOLOGICKÉHO PERSONALISMU - POIMENICKÁ EXPLIKACE
Kubíčková, Ruth ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce)
Disertační práce ARS MORIENDI VE SVĚTLE TEOLOGICKÉHO PERSONALISMU - POIMENICKÁ EXPLIKACE Ruth Kubíčková Abstrakt Cílem disertační práce Ars moriendi ve světle teologického personalismu - poimenická explikace je dospět k poznání, jakým způsobem je reflektována otázka smrti, života a možné přípravy na smrt, potažmo život v eschatologické perspektivě ve společenskovědním a filosofickém rámci, v textech Písma a u vybraných systematických a personalistických teologů, s korelátem středověkých textů ars moriendi; a tím také implicitně definovat, kterými ústředními aspekty může být určena posmrtná naděje člověka současnosti, včetně jejího prakticko-teologického vyústění, vedoucího k autentické realizaci osobní ontologické odpovědnosti.
|
|
|
Vývoj etiky umírání s příklady dobových uměleckých děl a s důrazem na křesťanský pohled.
Stuchlá, Vladimíra ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Vývoj etiky umírání s příklady dobových uměleckých děl a s důrazem na křesťanský pohled. (Rozmezí 14.-16. století). Východiskem této práce je stručný popis eschatologie, rozvíjející se v rámci křesťanské etiky v průběhu morové apokalypsy pozdního středověku. Stěžejní část práce je zaměřena na změny individuálního i společenského vnímání smrti během velmi náročného období výrazné vlny morové epidemie pozdního středověku až raného novověku. Jsou sledovány záměny v přístupu a vyrovnávání se s atributem smrti. Cílem práce je shromáždit, analyzovat změny pojetí smrti během sledovaného období, zhodnotit jejich vliv na chování člověka prostřednictvím potvrzení či zamítnutí nastolených hypotéz. Dostupné materiály jsou doplněny náhledy dobové umělecké tvorby ztvárňující postoje člověka dané doby ke vnímání vlastní konečnosti. Klíčová slova Ars moriendi, Bible, carpe diem, černá smrt, eschatologie, flagelanti, macabrózní umění, memento mori, tance smrti, vanitas.
|
|
|
ARS MORIENDI VE SVĚTLE TEOLOGICKÉHO PERSONALISMU - POIMENICKÁ EXPLIKACE
Kubíčková, Ruth ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čornej, Petr (oponent) ; Vogel, Jiří (oponent)
Disertační práce ARS MORIENDI VE SVĚTLE TEOLOGICKÉHO PERSONALISMU - POIMENICKÁ EXPLIKACE Ruth Kubíčková Abstrakt Cílem disertační práce Ars moriendi ve světle teologického personalismu - poimenická explikace je dospět k poznání, jakým způsobem je reflektována otázka smrti, života a možné přípravy na smrt, potažmo život v eschatologické perspektivě ve společenskovědním a filosofickém rámci, v textech Písma a u vybraných systematických a personalistických teologů, s korelátem středověkých textů ars moriendi; a tím také implicitně definovat, kterými ústředními aspekty může být určena posmrtná naděje člověka současnosti, včetně jejího prakticko-teologického vyústění, vedoucího k autentické realizaci osobní ontologické odpovědnosti.
|
|
|
Tématika smrti ve šlechtických sídlech a pohřebních kaplích v 16. a 17. století
Marková, Dominika ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Práce se zabývá výzdobou vybraných šlechtických sídel a pohřebních kaplí se specifickou ikonografii, kde se vyskytuje tématika mementa mori, ať už prostřednictvím personifikace smrti coby kostlivce či lebky, nebo prostřednictvím funerálních nápisů. Práce se zabývá myšlenkovým pozadím chápání smrti na přelomu 16. a 17. století. Tuto výzdobu autorka zařadí do kulturního kontextu prostřednictvím dobové literatury na téma smrti či ars moriendi. Téma bude představeno na příkladech výzdoby zámku v Bechyni, pohřební hrobky v Postřelmově, kaple v Martinickém paláci. Práce bude završena sondou do barokního zobrazení smrti v kryptě v pražské Loretě.
|
|
|
Praha Smrtelná. Funerální kultura raného novověku na příkladu Prahy.
Jarošová, Eva ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Hausenblasová, Jaroslava (oponent)
klíčová slova: ars moriendi, castrum doloris, epitafy, funerália, náhrobníky, pohřební kázání, pohřební průvod, Praha, raný novověk, sepulkrália Diplomová práce představuje specifickou část kulturních dějin raného novověku - kulturu funerální. Kvůli svému rozsahu bylo téma zúženo na prostor Prahy, na kulturní sféru světské šlechty a na období mezi lety 1500 až 1700. Datační mezníky však nejsou absolutní a vzhledem k povaze zkoumaného jevu, ani být nemohou. V úvodní kapitole se práce snaží ozřejmit eschatologii a náboženské poměry v raném novověku, aby na této platformě mohla poskytnout obraz smrti a jejího uchopení v 16. a 17. století. Každá kapitola se věnuje jednomu fenoménu funerální kultury a to v pořadí, v jakém by po sobě měly logicky následovat krátce před a po úmrtí významného jedince. Konkrétně se tedy jedná o nauku o dobré smrti - tzv. ars moriendi, výstav těla, pohřební průvod, stavbu castra doloris, pohřební kázání a opatření pohřebního monumentu. Na konci přináší práce krátký exkurs do geograficky i nábožensky vzdáleného finského vévodství, které bylo ve zkoumané době částí luteránského Švédska. Cílem je vysledovat, nakolik představuje funerální kultura specifikum daného regionu a mentality, a nakolik se naopak jedná o záležitost kulturně přesažnou a zařaditelnou do evropského rámce.
|
|
|
Člověk, smrt a onen svět v čase baroka
DUDA, Zdeněk
Diplomová práce řeší otázku tzv. posledních věcí člověka, tedy téma smrti, umírání a představ o tomto a onom světě, a to především v první a ve druhé třetině 18. století v prostředí jihočeského města Písku. Problematika posledních věcí člověka je zde studována na příkladu dvou možných dobových diskursů, a sice diskursu pololidového a lidového. Dobový lidový diskurs byl konstruován na základě analýzy píseckých měšťanských testamentů ze třicátých let 18. století, jako prameny dobového pololidového diskursu byly využity knihy příprav na dobrou smrt a kancionály. Tento a onen svět se prostupovaly především v čase pohřbu; všemohoucí Bůh skrze smrt a rituál pohřbu vstupoval na tento svět a zjevoval svou spravedlnost i své milosrdenství. Skutečnost barokního světa byla pohřebními obřady v rovině lidového diskursu stále znovu potvrzována a přijímána.
|
host ::
RSS.